Monday 1 October 2012

2000, nůžky, Eindhoven a jiná dobrodružství

  Nejdřív si pusťte tuhle písničku a pak teprve pokračujte ve čtení, bude to dávat větší smysl.
  Hned v úvodu bych chtěl poděkovat všem, kteří tenhle blog za uplynulý měsíc navštívili (ať to bylo z jakéhokoliv důvodu, špatná reklama je taky reklama), je to fakt divný, když jsem to začínal psát, tak bych nečekal, že něco takovýho bude mít 2000 shlédnutí, natož za měsíc, nesmysl, je sice možný, že kdybych psal fashion blog a chodil nakupovat výhradně do HMka, tak těch views bude ještě víc, ale pro mě je to výsledek víc než uspokojující, takže supr dupr díky moc.
  Když jsme vyřešili formality, vrátím se k tématu, naposledy jsem psal, že budu mít ve škole Oktoberfest, jak jsem řekl, tak se stalo, za 20 vteřin, přímou čarou rovnou ze třídy, jsem se doklopýtal k baru kde mi s úsměvem dali malý pivo v lahvi za éčko a já měl strašnou radost z toho, že mě stálo tak málo, z tý chuti už jsem tak odvázanej nebyl, ale mě je to stejně ukradený, pivo jak pivo, plzeň, braník, radek, prostě pivo. Naneštěstí jsem ale nebyl v pivní náladě a stejně tak tomu bylo u mých spolužáků, takže jsme se na celý wannabe oktoberfest po hodině a několika pivech (happy hour byla ve znamení dvou piv za éčko, což obvzlášť u bulharů vyvolalo velmi divoké reakce) vykašlali a zašli radši na večeři do Vapiana (nějaká fancy italská restaurace, která na první pohled vypadá, že po její návštěvě už vám nevyjde na nájem, ale na druhý pohled vypadá jak jídelna v ikey, i když teda nesčetněkrát hezčí). Byl jsem tam poprvé, ale systém který tam fungoval mě uchvátil na hodně dlouho dopředu: U vstupu dostanete Vapiano kreditku, která váží asi tolik, jako kdyby byla z olova, s touhle kreditkou jdete do kuchyně, kde se dělá pizza, saláty, těstoviny a hromada dalšího, co by mělo teoreticky pocházet z Itálie, řeknete kuchaři co byste chtěli jíst, pípnete mu kartu na senzor a on vám dá do ruky něco co vypadá jako kalkulačka z roku jedna dva (takové jsme měli na střední), ale nemá displej. Když jsem nadával co to doprdele je a že chci radši tu pizzu, řekl mi ať jdu v klidu ke svému stolu a nechám se překvapit (kuchyň byla v prvním patře a já měl stůl ve druhém patře, což mě neustále přivádělo k názoru, že tu pizzu už v životě neuvidím, i když cestou z kuchyně k mému stolu jsem si ještě pípnul sklenku vína, kterou jsem dostal okamžitě, takže jsem si říkal, že při nejhorším aspoň nezůstanu na suchu). Po 10 minutách se ta kalkulačka rozvibrovala jak robertek s fungl novýma baterkama co by uspokojil i tu největší nymfomanku, ke všemu ještě začala pípat víc než obstarožní nokie po ránu a jak jsem v momentu polekání pochopil, byl to signál že moje pizza už je hotová. Když jsem doopravdy výměnou za tu krabičku v kuchyni dostal pizzu, byl jsem ohromen, že to je to fakt vtipný. Po večeři jsem uvažoval, že bych se ještě vrátil na Oktoberfest, ale protože druhý den ráno jsem odjížděl do Eindhovenu, a budík byl nekompromisně nastaven na 6.00, sklopil jsme hlavu a šel domů, tam jsem si stihnul přistřihnout tu mega ofinu (asi tak o polovinu), protože už mě fakt srala a vypadal jsem jak dement, a šel jsem spát.
  Ráno jsme se dokonce stihl nasnídat a odvezl jsem svůj línej zadek do Eindhovenu, kam bych se sám od sebe nikdy nepodíval, protože tam není nic co by mě tam zajímalo. Abych celou situaci uvedl na pravou míru, nějakým omylem jsem se přimotal k nabídce jet na dva dny na výstavu vysokých škol v Eindhovenu reprezetntovat můj studijní obor, a protože jsem měl na práci asi tolik jako vaše domácí zvíře, rozhodl jsem se jet. Zpětně musím konstatovat, že to vůbec nebyl špatný nápad, 4* hotel na účet školy, kde jsem měl wifi i na pokoji, úžasný hotelový bazén a kupu dalších zbytečností, které nutně potřebujete na vaši dovolené, a protože škola platila všechno, nebáli jsme se s kolegou z ICM jít na večeři do nejlepšího steakhousu v Eindhovenu a dopřát si, mimo jiné, konečně taky nějakou jinou přílohu než chleba (který už mi leze krkem, ale jsem líný vařit nějaké jiné přílohy). Výstava byla nudná a za celou dobu jejího konání jsem stihl více než stokrát odpovědět na otázku: Co se naučím a co ze mě bude, když se rozhodnu studovat ICM? a taky přečíst knihu, která se příznačně jmenovala Lady Fuckingham, napsal ji Oscar Wilde a pojednávala o sexuálním životě Lady Fuckingham, která žila v 19. století ve Velké Británii, upřímně doporučuji, ani jsem nevěděl že existuje tolik výrazů pro vagínu, naučná kniha co do obsahu.
  Po návratu domů jsem se akorát najedl (příloha byl chleba) a pozval pár spolužáků na filmový večer, vážně obdivuju, že i když jsou ti lidi nalití jak dáni, tak nic nedemolují a k vašemu bytu se chovají s maximálním respektem, takže jsem v neděli ani nemusel nějak zvlášť uklízet a mohl jsem pokračovat v tradici nedělního učení a nevycházení ven. 
  Dneska je začátek dalšího týdne, chtěl jsem se učit ale uvědomil jsem si, že bych se tady měl zase ozvat, tak se teda ozývám a jestli neudělám zkoušky tak se asi ozývat nebudu, ale to by mě stejně deportovali zpátky do Česka takže by to ani nemělo jakýkoliv smysl.

Oktoberfest

Před

Po

ICM

Obyčejný holandský vlak s pouhým označením IC

Hotelový pokoj

Hotelový bazén

Ženská na recepci

Snídaně

Výstava




No comments:

Post a Comment